Nebe, peklo, ráj

28. 09. 2017 11:50:54
Jsme tu jen na skok, a tak by byla škoda se při něm ani neodlepit od země. Mě dostává do vzduchu plnění snů. Jakýchkoliv. Na jejich třídění není prostor, plním si to všechno. Ostatně, noční můra je taky sen, ne?

O běžeckém závodě v horách kolem Matterhornu se silným geniem loci, vražednou pověstí a uklidňujícím souzněním s podobnými šílenci se mi zdálo několik let. O závodě, který se běží v tak řídkém vzduchu, že to člověka nadnáší a umrtvuje zároveň, a který je tak dlouhý, že si ti méně sebevědomí balí čelovku, kdyby se zdrželi přes noc. Byla rána, kdy jsem se po tom snu probouzela se zvláštním mrazením a touhou, a rána, kdy jsem vstávala promodralá, sýpající a zničená jak horník. To chci!

Přípravy začaly půl roku předem sestavením závodního outfitu. Ono trefit odstín růžové na podkolenkách a kšiltovce není žádná sranda. Po krátkodobém přechodu na rohlíkovou dietu (startovný nám sežralo půlku mateřský a ty kompresní podkolenky tu druhou) jsem se vážně zamyslela nad tréninkem. Plán čtyř výběhů týdně doplněných nějakou tou posilovnu pro výkonnější lýtka jsem kvůli bůhvíjakému vytížení byla nucena zredukovat na jeden výklus kolem baráku, dva výhozy dítěte do vzduchu a náhradu pestré stravy čokoládou. To abych z přemíry živin před těmi velehorami zbytečně nepřibrala a přitom zachovala tělu vše, co potřebuje. Čokoládovou izolační vrstvu ocenily hlavně nervy. Z prvního delšího odloučení od syna jsem byla tak nesvá, až z toho ten nebožák ochuravěl a já tak vedle špeků a alarmující výkonnosti řešila drásavé dilema. Zůstat úzkostlivou, ale zato příkladnou matkou anebo si povolit proměnu v silnou ženu, co se nevzdává svých snů? Rozhodla jsem se pro příkladnou matku se sny a vrazila synka babičce.

Chvíli před startem jsem se v závodnickém chumlu srazila se sousedkou z Jizerek a zatímco jsme diskutovaly o tom, k čemu jsou na našich startovních číslech ta malá písmenka, přitočila se k nám dobrovolnice a zaševelila sousedce do ucha: “Písmenko A vybíhá z první řady,“ načež moji souputnici odvlekla proti její vůli někam do budoucnosti. Pak se vrátila pro mě. Asi nemusím popisovat, kam jsem se se svým E dostala. Když mě dav po deseti minutách od výstřelu konečně pronesl startovní bránou, byly už áčka za horama. „Do chůze přejdu, až to bude žebřík,“ rozjela jsem strategii v úvodním, mírném kopci. Po hodině vytrvalého stoupání jsem konečně přestala čekat. Následujících dvacet kilometrů padlo na marnou snahu se v terénu stvořeném pro kamzíky a mistryně světa na kladině dostat před ostatní éčka, loudavá déčka a céčka v křeči. Každý ukořistěný skalp mě tak vyřídil, že než jsem se vždycky na občerstvovačce posbírala, byla jsem zpátky na začátku. Nevěšela jsem hlavu a trpělivě čekala na svoji chvíli. Ta měla přijít v mé nejsilnější disciplíně ‐ drtivém stoupáku na dvaadvacátém kilometru. Moje chvíle skutečně přišla, ale dostihla mě s takovou razancí, že jsem si musela sednout a počkat, až přejdou mdloby. A taky téměř celá abeceda. Přítel, který mě chtěl o pět kilometrů dál vyfotit, vystál při čekání v asfaltu ďouru, v níž by se mohlo zabydlet nové, ledovcové jezero.

Přes to přese všechno jsem do cíle na dvaatřicátém kilometru dosprintovala s vypnutou hrudí. Takže nevím, co znamenaly ty soucitné pohledy diváků provázené naléhavým voláním, ať se na těch posledních padesát metrů ještě zmáčknu. Dostala jsem medaili. A po kolapsu za cílovou čárou skoro i kapačku. To chci!

Pro OnaDnes

Autor: Šárka Razýmová | čtvrtek 28.9.2017 11:50 | karma článku: 18.85 | přečteno: 828x

Další články blogera

Šárka Razýmová

Život na gumě

Taky máte za sebou dětství plné rodinných cyklovýletů strávených v závěsu na gumicuku za vašimi rodiči? Kdybych tenkrát tušila, co je to karma, možná bych svému funícímu otci do kopce tak nepřibržďovala.

7.2.2024 v 11:40 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 457 | Diskuse

Šárka Razýmová

Moc máma

Nedávno mi šéfová vyčetla, že jsem “moc máma“. Ten obrat mě zaskočil. Ale protože jsem pracovnice svědomitá a sebereflexe mi není cizí, postavila jsem se tomu čelem a hluboce se nad sebou zamyslela.

19.12.2023 v 10:32 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 5523 | Diskuse

Šárka Razýmová

Doba ohluchlá

Taky vám život přijde čím dál tím hlasitější? Umlčujeme pochybnosti o sobě samých, planeta volá o pomoc, ozývají se stárnoucí klouby a celé davy si na telefonu zamilovaly funkci hlasitého odposlechu. Z toho aby jeden ohluchl.

20.9.2023 v 11:26 | Karma článku: 30.54 | Přečteno: 3203 | Diskuse

Šárka Razýmová

Ňaderná zbraň

Jsou lékařské obory, kde jsou si pacient a lékař prakticky rovni. Třeba psychiatrie, kde oba ví, že mají pravdu. Mnohem víc je ale těch, v nichž se pacient chytá do poněkud nekomfortních diskriminačních pastí.

21.3.2023 v 12:41 | Karma článku: 40.11 | Přečteno: 10777 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Petr Těthal

Pavel Kousal – skrytý „poklad“, zatím jen v ELH?

Sparta letos naplňuje očekávání a její hráči taktéž. Mě asi nejvíc překvapil Pavel Kousal. A to svojí komplexností a vlivem na hru.

27.3.2024 v 14:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Petr Těthal

MS v ledním hokeji divize IIIA

V Kyrgyzstánu se konalo MS jedné z nižších divizí (divize IIIA), pojďme se na tento turnaj podívat malinko blíž.

19.3.2024 v 14:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Petr Mašín

Iron Dad – První nádech svobody

První kapitola mé cesty na dlouhý triatlonový závod, Iron Man. O mém bezstarostném dětství a prvním horském kole, díky kterému jsem pochopil, že v životě budu chtít dál a výš.

16.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 136 | Diskuse

Milan Macho

Fotbalové nůžky se rozevírají

Budíček! Probuďme se ze snu, že se úroveň české fotbalové ligy nějak výrazně zvedla. Fakta z Evropské ligy: Liverpool – Sparta 11:2, AC Milán – Slavia 7:3. Smutný rezultát měření sil zástupců české ligy s anglickými a italskými.

15.3.2024 v 19:22 | Karma článku: 14.21 | Přečteno: 328 | Diskuse

Petr Těthal

Play-off, baráž, systém prolínání soutěží… Co je nejvíce fér?

V ELH započaly vyřazovací boje. A jako každý rok zároveň s nimi začala debata o tom, kolik týmů by mělo postoupit do play-off a samozřejmě se stočí i řeč na baráž. 100 lidí = 100 názorů. Tady je ten můj.

15.3.2024 v 13:35 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3523

Srdcem horalka, tělem lyžařka, duší jogínka. Po životní etapě akrobatických karambolů mezi boulemi zakončené slušivým oceněním Kamikadze roku nyní usiluji o titul Matka století.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...